O roubených stavbách

Na českých a moravských lidových stavbách bylo od pradávna nejběžnějším stavebním

materiálem dřevo, neboť lesy vždy pokrývaly značnou část našeho území.


Roubené konstrukce lidových staveb byly tedy na našem území nejběžnější. Zpočátku se

od sebe roubené stavby v jednotlivých oblastech architektonicky příliš nelišily, později

docházelo k diferenciaci dle úrodnosti a ekonomické situaci kraje. Dům se měnil i podle

finančních možností vlastníka. Movitější roubené chalupy dostávaly ozdobné prvky

např. bohatě skládané štíty, pavlače, kabřince, podstávky či orámování oken,

nebo se začaly stavět i patrové stavby.


Roubené stavby jsou typické především pro naše horské a podhorské oblasti,

jako jsou Krkonoše, Jizerské a Orlické hory, Vysočina, nebo Šumava.

 

Uveďme si některé prvky roubeného domu typického pro naši oblast Českomoravské Vrchoviny.

 

Roubený dům na Vysočině
Mívá podsazenou lomenici s podlomenicí, vrchol štítu se buď kosí malou valbičkou,

nebo se zaobluje polokuželovitým kabřincem (kuklou) se spodním záklopem.
Bednění štítu bývalo rozličně členěno, např. klasovitě do středního svislého švu,

do kříže, do "slunce" a podobně. Zvláště okřídlení a záklopy byly bohatě zdobeny

rostlinným dekorem.  Specifickou formou roubeného domu byla usedlost

s uzavřenou zástavbou dvora v oblasti Poličky a Svitav.

 

Roubenka